Obrázek pozadí

ČSOB Pojišťovna bloguje

Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.

Buduj běh, posílíš mír! Kde sednutí, tam smrt!

Když se tak procházím, lépe řečeno probíhám po našem městě pozdě večer, je všude klid. Přítmí halí do chlácholivého hávu nepříliš dobré viditelnosti mnoho aut. Plechové příšery obestupují domy a chodníky jako němí, ale nekompromisní strážci čehosi. Často nedají člověku mezi sebou ani proběhnout. Jsou všude a najdete opravdu jen velmi málo míst, kam se nedostanou.

Dozajista jsou to naši velcí pomocníci. Bez nich by nebyly čerstvé housky ráno na krámě nebo nemocní u svých lékařů. Ale potřebujeme jich tolik? Potřebujeme jich tolik tak často? Určitě bych to viděl jinak, kdybych byl jedním z nadšených automobilistů. Ale nejsem jím. Jsem běžcem. Radši běhám, než řídím. A neříkám to jen proto, že jsem před jedenácti lety v jedné takové plechovce téměř umřel, když se srazila s jinou plechovkou.

Mám řidičák dlouhá léta, nejen na osobní automobily, a neváhám ho použít. Ale svému vlastnímu vozu jsem se bránil, dokud to šlo. A šlo mi to do mých 44 let. Nevím, co to ve mně přesně je. Ale vím přesně, že raději běhám, než jezdím. Kdysi na jednom z chorvatských ostrovů se mě pár domorodců zděšeně ptalo: „Odkud, že jsi to přiběhl? Vždyť je to na druhém konci ostrova! To je přes třicet kilometrů! My to jezdíme autem a je to pro nás pěkně daleko, pořádná otrava, když musíme jet takovou dálku!“ Možná, že to oni vystihli daleko lépe: Jezdit je otrava. Nejen pro ty, co sedí uvnitř vozu.

Daleko mužnější je si do cílové destinace doběhnout. A ještě něco: Zrovna nedávno pověstní američtí vědci vyzkoumali, že sedět (překvapivě) není moc zdravé (ani na židli, ani v autě). A že pokud sedíte více jak půl hodiny bez přestávky, je to s vámi a vaším zdravím vážně nahnuté. A naopak, že i ta nejmenší aktivita, jakou je obyčejná chůze, dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že to s vámi nesekne tak brzy. Cítíte tam to poselství? Ono i mezi žít a užít si může být citelný rozdíl. Na vědeckou studii, co to s člověkem udělá, když běhá alespoň stovku týdně, svět ještě čeká. I tak si ale dovolím mít takový sen. Sen, že jednou bude v ulicích měst víc běžců než aut. Přítmí je bude halit do chlácholivého hávu a oni svými reflexními prvky na sportovním oblečení budou autům svítit na cestu...