Žaludeční nevolnosti, poruchy motoru a prasklé pneumatiky. Jaké problémy jsou pro Čechy na letních dovolených nejobvyklejší?

angle-left null Žaludeční nevolnosti, poruchy motoru a prasklé pneumatiky. Jaké problémy jsou pro Čechy na letních dovolených nejobvyklejší?

Žaludeční nevolnosti, poruchy motoru a prasklé pneumatiky. Jaké problémy jsou pro Čechy na letních dovolených nejobvyklejší?

Tradiční letní dovolené se nezadržitelně blíží, dlouhodobě nejsilnějšími dovolenkovými měsíci jsou červenec a srpen, hlavně díky velkým letním prázdninám a ideálnímu počasí. K dovoleným však nepatří pouze radovánky na pláži a příjemné chvíle strávené s blízkými – občas se i sebelépe naplánované cesty mohou zkomplikovat nepředvídatelnými situacemi. Pokud se navíc týkají poruchy auta či zdravotních komplikací, dokážou udělat čáru přes dovolenkový rozpočet.  

Žebříček nejčastěji navštěvovaných letních destinací českých turistů se dlouhodobě příliš nemění. Dle posledních dostupných dat Asociace cestovních kanceláří v ČR je na první příčce ne příliš překvapivě Chorvatsko. Zemi loni navštívilo 813 000 Čechů. Slovensko na druhé příčce 724 000, třetí Itálii pak 607 tisíc. V první pětce se podle statistik objevilo ještě Řecko a Rakousko. Ze zemí mimo Evropskou unii se v žebříčku objevil jen Egypt, a to na šesté příčce. Podle Simony Fischerové, členky představenstva Asociace cestovních kanceláří v ČR, přitom nelze očekávat zásadní změny. 

Dle prozatímních předprodejů lze odhadnout, že se v celkových statistikách výrazně posune zejména Turecko. Právě to společně s Řeckem bude letošní letní sezónu vévodit leteckým dovoleným v přímořských destinacích,“ upřesnila výhled Fischerová z Asociace cestovních kanceláří.¨

 

Nejvíce za lékařskou péči platíme v Turecku

„Skokan roku“ Turecko se podle dostupných dat ČSOB Pojišťovny navíc řadí k zemím, ve kterých Češi utratí nejvíc ve formě pojistného plnění v případě ambulantních ošetření. Do této kategorie lze zařadit lehčí onemocnění, třeba úpal, úžeh nebo bolesti v krku. Částka přesahuje 9 300 korun, v oblíbeném Rakousku je pak výše pojistného krytí obvykle 8 800. Naproti tomu v nejnavštěvovanějším Chorvatsku je průměrný účet za ošetření vystaven „jen“ na něco málo přes šestnáct set. A s čím se vlastně nejčastěji necháváme ošetřit? Číslem jedna je gastroenteritida, tedy žaludeční nevolnost. Na druhém místě je nachlazení, na třetím pak alergie či spáleniny od slunce. 

„Podobně vysoké částky za banální návštěvu lékaře jsou samozřejmě nepříjemné, český občan je však nemusí hradit ze svého, pokud si zřídí i to nejzákladnější cestovní pojištění, které vyjde na zlomek ceny pojistné události,“ komentuje čísla Petr Milata, tiskový mluvčí ČSOB Pojišťovny. „Pojištění navíc nezahrnuje pouze často propírané uhrazení léčebných výloh, vyplatí se i při ztrátě či poškození zavazadla, přerušení další cesty nebo v situaci uváznutí v zahraničí. Ve všech případech má pojištěný navíc možnost využít asistenční službu, kterou ČSOB Pojišťovna nabízí 24 hodin denně,“ dodává Milata. 

 

Jiný kraj, jiný mrav, jiný účet v autoservisu

Výhody asistenčních služeb od pojišťoven lze navíc využít i v rámci havarijních pojištění, bez kterých se výlet autem za hranice může pořádně prodražit. Asistenční služba zajistí třeba odtah nepojízdného vozu či bezpečnou dopravu zpět domů. Češi mají podle ČSOB Pojišťovny problémy se svými vozy hlavně v sousedním Německu – nejčastějšími jsou poruchy motorů, píchlá pneumatika, nebo rozbitá převodovka. Podobné nepříjemnosti ale řeší se svými auty Češi i v dalších zemích, přes které často cestují. Motor trápí nejvíc klienty ČSOB i v Rakousku, na Slovensku a v Chorvatsku. 

Pokud se zaměříme na Německo, zdaleka největší průvan v peněžence zajistí oprava převodovky. Bavíme se zde průměrně o částce převyšující dvacet pět tisíc, v Rakousku jsou přitom náklady za opravy podobných obtíží poloviční,“ upozorňuje Milata. Ani výměna pneumatiky u našich západních sousedů přitom nevyjde lacino, v průměru se částka pohybuje kolem osmi a půl tisíc korun – tedy opět více než v kterékoliv jiné často navštěvované zemi.

Podle Autoklubu České republiky letní sezóna na silnicích převážně kopíruje tu zimní, Německo s Rakouskem jsou tedy nejčastějšími tranzitními zeměmi. Přidává se navíc Maďarsko, i cesty s obytnými vozy do Skandinávie. I když se jedná o evropské státy a pravidla na silnicích se dají očekávat podobná, není podle Libora Budiny z Autoklubu ČR od věci zjistit si, kde fungují silniční pravidla jinak. 

Většina států podepsala takzvanou vídeňskou konvenci, která se týká povinné výbavy vozidel. Dá se tedy říct, že pokud vozidlo splňuje povinnou výbavu v Česku, zároveň ji splňuje i v ostatních státech, které jsou signatáři této dohody. Lišit se však může povinná výbava řidiče. Známý fakt je, že například ve Francii mají jako povinnou výbavu řidiče alkoholtester. Ve Španělsku nebo ve Švýcarsku je nařízeno řidičům, kteří mají v řidičském průkazu nutné brýle, vozit s sebou náhradní dioptrické brýle. A pak je to například počet výstražných reflexních vest. Lze proto doporučit, aby při cestě do zahraničí měl reflexní výstražnou vestu každý člen osádky vozidla, aby si ji v případě mimořádné události mohl obléknout,“ uzavírá Budina, manažer Road Safety Autoklubu ČR.