S duševním onemocněním žije každý osmý člověk. Počty invalidit rostou, varuje ČSOB Pojišťovna

angle-left null S duševním onemocněním žije každý osmý člověk. Počty invalidit rostou, varuje ČSOB Pojišťovna

S duševním onemocněním žije každý osmý člověk. Počty invalidit rostou, varuje ČSOB Pojišťovna

Dnes si připomínáme Světový den duševního zdraví. Při této příležitosti ČSOB Pojišťovna apeluje na to, aby lidé nezapomínali na prevenci nejen fyzického, ale i duševního zdraví. Aktuální data pojišťovny totiž potvrzují neblahý trend. Počet a výše vyplacených pojistných plnění za invaliditu způsobenou fyzickou či duševní chorobou bude za rok 2023 rekordní.


V roce 2021 bylo ČSOB Pojišťovně nahlášeno 284 pojistných událostí souvisejících s duševním zdravím, vyplaceno bylo pojistné plnění ve výši 63 milionů korun. Rok 2022 přinesl další nárůst, a to na 308 událostí a vyplacených 97 milionů korun. Předpokládané čísla pro rok 2023 ukazují na další zvyšování trendu - 335 událostí a 120 milionů korun na pojistných plněních.


Podle našich čísel je evidentní, že invalidita způsobená poškozením fyzického či duševního zdraví se stává čím dál větším problémem. V roce 2021 jsme v souvislosti s těmito příčinami vyplatili necelých 63 milionů korun, letos očekáváme, že ta částka může být až téměř dvojnásobná. Znepokojující je i fakt, jak výraznou měrou se podle celostátních statistik na vzniku invalidity podílí duševní onemocnění, a především u mladších lidí,“ uvedl Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.

 

Pojišťovna se aktivně věnujeme prevenci

V rámci podpory duševního zdraví ČSOB Pojišťovna letos aktivně uskutečnila několik akcí a workshopů. Naposledy například společenské setkání s charitativní sbírkou na konkrétní pomoc ve středisku Výměník v Pardubicích zaměřující se na podporu zaměstnávání lidí s duševním onemocněním.
„Na základě našich statistik si plně uvědomujeme vážnost vlivu sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí. Proto jsme v letošním roce uskutečnili pět akcí zaměřených na prevenci duševních poruch a podporu duševního zdraví," dodal Střelický.

 

Nadměrné užívání telefonu má vliv na psychiku, potvrzuje ředitelka spolku, se kterým pojišťovna spolupracuje v oblasti prevence

„V praxi i výzkumech se nám neustále potvrzuje, že má digitální wellbeing zásadní vliv na celkovou duševní pohodu dětí i dospělých. Aktivní a vědomé využívání digitálních technologií – například pro komunikaci s přáteli nebo hledání inspirace – přitom může duševní zdraví podporovat. Pokud však často sklouzáváme k pasivnímu scrollování, což je díky návykovému designu sociálních sítí a her velmi snadné, potýkáme se s přehlcením, porovnáváním s ostatními, nižší motivací k jiným činnostem, ale i s poruchami spánku či učení. Výjimkou nejsou ani úzkostné a depresivní stavy. Naše data ukazují, že 41 % dětí zažívá intenzivní pocit osamělosti, který prokazatelně souvisí s problematickým užíváním digitálních technologií. 19 % respondentů pak přiznává, že jim nadměrné užívání telefonu negativně zasahuje do běžného života, a 18 % respondentů spadá do kategorie středně závažné až závažné depresivity. Na českých školách proto realizujeme dlouhodobé vzdělávací programy, které učí žáky, pedagogy i rodiče, jak k digitálním technologiím přistupovat zdravěji a vědoměji. Měřitelné pokroky a pozitivní ohlasy účastníků pak dokazují, že se české školství bez systematického digitálního vzdělávání zahrnujícího prevenci negativních dopadů neobejde. Ve spolupráci s dalšími organizacemi proto usilujeme o změnu školního kurikula tak, aby se všem dětem dostala potřebná podpora a prevence, která je bezesporu účinnější a levnější než léčba následných duševních potíží,“ vysvětluje Jana Klusáková Seďová, ředitelka Replug me Education.

 

Negativní trendy potvrzuje i NÚDZ

Duševní zdraví každého jedince je stejně důležité jako to fyzické. Přesto jsou různé formy duševních poruch v současnosti jednou z nejčastějších příčin invalidity v České republice. Nejnovější zahraniční studie zase varují před možným vlivem sociálních sítí na tento trend. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) žije s duševním onemocněním každý osmý člověk, tedy téměř miliarda lidí na celém světě. Alarmující je také stav duševního zdraví mladé generace, u níž se evidují potíže duševního charakteru u každého sedmého člověka ve věku 10-19 let. 

Podle NÚDZ je častým problémem duševních onemocnění fakt, že se o něm nemluví. Stigmatizace duševních onemocnění představuje dlouhodobý a přetrvávající problém. Výzvy k jeho účinnému řešení získávají v posledních letech pod vlivem společenského vývoje na stále větším významu. Silným podnětem je například pandemie covidu-19, během níž došlo jen v prvním roce k 25% nárůstu případů deprese a úzkosti.