Běhání ve městě

Běhat v lesích, po loukách nebo v horách asi nudí málokterého běžce. Jenže co když žijete ve velkém městě a můžete vyběhnout teprve večer po práci? Navíc nedaleký park není osvětlený nebo se v něm potulují podivní lidé? Nebo sice máte poblíž cyklistickou stezku, ale monotónní běh po rovině vás neskutečně otravuje? Pak je třeba popustit uzdu své fantazii a přizpůsobit trénink okolním podmínkám. Zjistíte, že svět je plný tréninkových pomůcek. Zde vám nabídnu několik tipů.

  1. Schody. Najděte si v okolí nějaké schody, nemusí být nijak závratně dlouhé. Doběhněte k nim – pokud jsou blízko, tak oklikou, ať máte alespoň dva kilometry na rozklusání. Rozcvičte se, na chodníku si dejte pár rovinek a pak začněte s výběhy schodů. Hrajte si. Zkoušejte běhat frekvenčně, jindy to berte po dvou, po třech schodech, podle chuti si dejte několik sérií výběhů. Se schodů pomalu sbíhejte – i seběhy jsou dobrým tréninkem. Záhy zjistíte, že jste našli ideální místo pro trénink síly a frekvence. Nakonec si dejte pár rovinek na vyběhání a dva kilometry klusu domů.
  2. Kopeček. Podobně jako u schodů, krátký kopeček vám dobře poslouží pro rozvoj síly. Použijte stejný model jako v předchozím případě. Jednou běhejte do kopce sprinty, jindy zas volné výběhy.
  3. Osvětlená rovinka. Najděte si příhodnou rovinku, kde se vám bude dobře běhat. Může to být asfalt nebo co nejrovnější šotolina. Zde můžete běhat intervaly. Pokud máte k dispozici rovinku jen dvě stě metrů dlouhou, běhejte dvoustovky s meziklusem, delší úseky pak stylem tam a zpět. Máte-li k dispozici osvětlený kilometr, můžete odběhat pohodlně prakticky jakýkoli intervalový trénink, delší tempové běhy pak lze běhat na otočku. Je to dokonce lepší než na stadiónu, kde neustálé zatáčení nohám příliš nesvědčí.
  4. Stadión. Na dráze se můžete vyřádit dle libosti, odběháte zde odrazy, sprinty i intervaly. Jen delší tempové běhy doporučuji běhat venku, nekonečné kroužení je totiž otravné, navíc jednostranně zatěžuje klouby. Pokud je uprostřed travnaté hřiště, můžete v teplejších obdobích roku zout boty a užít si běh naboso.
  5. Členitý terén. Najděte si libovolně dlouhý okruh (půl kilometru, dva kilometry, záleží na podmínkách) plný schodů, výběhů a seběhů, které rozbijí monotónní běh a tím i nudu. Okruh pak můžete běhat různou rychlostí, jednou za čas si jej dát naplno. Následně, když budete mít náladu a v tréninku to bude dávat smysl, se tento rekord můžete pokusit postupně zlepšovat. Pokud je okruh krátký, můžete si stanovit rekordy na jeden oběh, dva oběhy atd.
  6. Park, za světla. Běhat nemusíte jen po cestičkách. Na trávě si sice musíte dát pozor na všudypřítomné psí výkaly, ale na druhou stranu si můžete běžet zcela libovolně. Běh po měkkém nerovném povrchu navíc zlepšuje běžecký styl.

Příklady jsem uvedl jen pro inspiraci. Cílem bylo ukázat, že i městská krajina může být pro trénink zajímavá, záleží jen na vaší fantazii.