Také vás to občas popadne a máte chuť se v nejrůznějších ohledech změnit k lepšímu? Řeknete si např., že nebudete křičet na děti, protože by se to mělo řešit s klidem a jeden by měl prostě udržet nervy na uzdě. Pak přijdete domů, dětičky přiběhnou, obejmou vás a vypadá to idylicky. Jenže jste unavení. A ty milé děti, které vás, zatímco probíráte došlé složenky, dorazily spoustou otázek po příbuzenských vztazích ve Hvězdných válkách, se třikrát za sebou porvou o figurku Darth Vadera. Starší křičí, mladší ječí.

Nejprve je podle svého předsevzetí rozumným hlasem upozorníte, že se nemají prát, protože tak se konflikty neřeší a že se musí nějak rozumně domluvit, například se vystřídat. O tři minuty později již zvýšeným hlasem opakujete předchozí proslov, doplněný o výhrůžku týkající se zadní části jejich těla. Za další dvě minuty odhazujete složenky s nedoplatkem a mocným hlasem seřvete děti na tři doby. Pak na nějaký čas zavládne kýžený mír, pokud se ovšem manžel/manželka nezeptá, zda na ty děti musíte tak křičet.

Jak to souvisí s běháním? Hned budu u toho. Ono asi nemá cenu dávat si nerealistická předsevzetí. Neřvat na děti, zaběhnout letos desítku pod čtyřicet, ač váš nejlepší čas byl loni 46 minut apod. Zkuste něco obecnějšího, třeba úmyslné překračování hranice osobního pohodlí. Nazvěte to třeba „sedmý kilák“ a berte to jako výcvik běžecké morálky. Název jsem zvolil podle již zmíněné desítky, kdy toho na pátém kilometru máte plné zuby a na sedmém duši na jazyku. Ale nevzdáte to. Jak to vypadá v praxi? Vždy, když před vámi stojí nějaký úkol, třeba nějaká maličkost jako je vynesení odpadků nebo umytí seškvařeného pekáče, a vám se do něj vůbec nechce a je relativně snadné jej odložit na další den, tak si řekněte, že to je výcvik na ten sedmý kilometr a přes svou nechuť odpadky vyneste hned a pak umyjte i zmíněný nechutný pekáč. Vaše vůle zesílí. Vedlejším efektem je obdiv a údiv manželky (nepíšu manžela, protože ten příklad se týkal odpadků a mytí nádobí – manželky tyhle věci dělají prostě nějak automaticky, aniž to vyvolá jakýkoli údiv u jejich drahých poloviček). Někdy je vám dokonce položena otázka, zda neobvyklou snahou nemaskujete nějakou nepěknou, manželství ohrožující aktivitu. Odpověď „víš, prostě to běhání na mne má pozitivní vliv“ vše krásně vysvětlí a někdy vede i k povolení nákupu dalšího páru běžeckých bot.