Obecné 12 min čtení

Index bezpečí 2025: Češi zůstávají opatrní, třetí ročník odhaluje, že největší obavy máme o zdraví

Souhrn přes AI:

ChatGPT

Perplexity

Grog

Claude.ai

Zdroj: Freepik.com

Autor článku:

Petr Milata

Datum publikace:

10. 10. 2025

ČSOB Pojišťovna i letos navázala na svůj unikátní průzkum Index bezpečí, který mapuje, jak se lidé v České republice cítí chráněni před nejčastějšími životními riziky. Výsledky ukazují, že v populaci převládá racionální až opatrný přístup. Čeho se lidé nejvíce obávají a kterému pojištění nejvíce důvěřují? To se dozvíte v tomto článku.

Jak bezpečně se Češi cítí v každodenním životě?

Na tuto otázku se ČSOB Pojišťovna podívala už potřetí prostřednictvím unikátního průzkumu realizovaného s výzkumnou agenturou STEM/MARK. Ten ukázal, jaké mají lidé největší obavy – od ztráty bydlení a příjmu přes krádeže až po ohrožení zdraví či poškození majetku. Podle výsledků Indexu bezpečí se Češi drží mírně nad polovinou pomyslné stupnice.

Unikátní průzkum bezpečí ČSOB Pojišťovny

„Výsledky průzkumu ukazují, že Češi k rizikům přistupují stále racionálně a uvědomují si, že prevence je klíčem k větší jistotě v životě. Zároveň vidíme, že pojištění pro většinu lidí představuje důležitou oporu. Naší ambicí je proto nabízet produkty a služby, které pomáhají lidem cítit se skutečně chráněni v situacích, které jsou pro ně nejvíce ohrožující,“ říká Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.

Rozsáhlého průzkumu, který proběhl v polovině letošního roku, se zúčastnilo více než dva tisíce respondentů z celé České republiky napříč věkovými skupinami, vzděláním i sociálním zázemím. „Výsledky nám přinesly řadu zajímavých zjištění – například v jakých krajích se lidé cítí nejvíce v bezpečí, jak se jejich přístup k rizikům liší podle příjmů či vzdělání, nebo zda větší pocit jistoty prožívají spíše mladší, či naopak starší generace. Zkoumali jsme také, v jakých konkrétních oblastech se lidé cítí chráněni,“ uvádí Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum z agentury STEM/MARK, , která průzkum pro ČSOB Pojišťovnu realizovala.

Co je to Index bezpečí ČSOB Pojišťovny?

Index bezpečí měří rozsah zabezpečení populace proti vybraným negativním událostem, a to v souvislosti s pravděpodobností vzniku těchto událostí a s mírou jejich dopadu na osobní životní situaci. Kombinací těchto faktorů se Češi cítí být na škále od 0 do 100 v tomto roce na úrovni 53,7 bodů s tím, že 0 znamená, že se cítí být v absolutním nebezpečí a 100, že se cítím být v absolutním bezpečí.

Které negativní události Index bezpečí mapoval

ztráta bydlení
ztráta pravidelného přijmu
vážné ohrožení nebo poškození fyzického zdraví
vážné ohrožení či poškození duševního zdraví
značná finanční újma
zničení či poškození majetku
odcizení majetku

Která rizika Index bezpečí mapoval

úraz
vážná nemoc s následky
dopravní nehoda
živelná katastrofa (oheň, vítr, voda…)
vykradení bytu/domu
napadení soukromí prostřednictvím internetu
zničení/poškození majetku
škoda, kterou já či někdo jiný z rodiny způsobí druhým
zcizení peněz přes internet
vykradení auta
krádež auta
škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí
ztráta zaměstnaní

Hlavní zjištění letošního ročníku Indexu bezpečí

Letošní výsledky potvrzují, že Češi k rizikům přistupují převážně s rozvahou.

Celková hodnota indexu dosáhla v roce 2025 úrovně 53,7 bodu ze 100, což značí, že lidé v České republice mají k pocitu absolutního bezpečí ještě daleko.
Nejméně Čechy trápí ztráta bydlení, která dosáhla hodnoty 59,9 bodu, a patří tak k nejmenším obavám napříč regiony.
Naopak nejmenší pocit ochrany vnímají lidé v případě vážného ohrožení nebo poškození zdraví, kde index činí 50,2 bodu.
Rozdíly se projevují i mezi jednotlivými regiony – zatímco nejvyšší hodnotu bezpečí zaznamenal Královehradecký kraj (58,0), nejnižší pocit ochrany hlásí Plzeňský kraj s hodnotou 50,1.
Nejvyšší míru bezpečí pociťují lidé s příjmem nad 50 tisíc korun, vysokoškolsky vzdělaní a senioři nad 71 let.
Nejohroženější skupinou se pak naopak cítí být lidé s příjmem pod 20 tisíc korun, nezaměstnaní a lidé ve věku 26 až 40 let.
Více než polovina populace volí racionální přístup a míru prevence přizpůsobuje skutečné hrozbě, čtvrtina je dokonce ještě opatrnější a připravuje se raději na nejhorší scénáře.
Silnou roli hraje i pojištění – téměř sedm z deseti lidí spoléhá, že jim v alespoň v některých obtížných situacích poskytne potřebnou oporu, a ukazuje se také, že s rostoucím vzděláním roste i důvěra v pojišťovací produkty.
Necelých 30 % dotázaných nikdy neřešilo událost, kde by pojištění sehrálo zásadní roli.
Za největší hrozbu považují Češi zdravotní rizika. Vážné onemocnění či úraz označují za nejnebezpečnější a zároveň poměrně reálné riziko. Většina se mu tak snaží předcházet, 56 % je nějak chráněno pro případ, že by nastalo, a polovina má sjednáno i pojištění vážných nemocí.
Nejčastěji mají lidé pojištění domácnosti proti živelným katastrofám (65 %), vloupání do domu či bytu (62 %) a dopravním nehodám (60 %). Naopak nejnižší míru pojištění mají Češi v oblasti kybernetických rizik (33 %) a ztráty zaměstnání (21 %).

Výsledky potvrzují, že pocit bezpečí je úzce spojen s ekonomickou stabilitou a mírou připravenosti na nečekané situace – tedy nejen s reálnou finanční rezervou, ale i s využíváním pojištění jako nástroje ochrany.

„Průzkum nám opět ukazuje, že lidé vnímají pojištění jako důležitý nástroj, který jim pomáhá zvládat nejistoty. Zdraví je pro většinu z nás klíčovou hodnotou, ale roste i povědomí o potřebě chránit svůj majetek a finanční stabilitu. Naším cílem je být partnerem, který pomáhá tyto jistoty posilovat,“ doplňuje Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.

Jak příjem a majetek ovlivňují přístup k pojištění?

Vlastnictví majetku je v české populaci do značné míry závislé na výši příjmu, ale svou roli hrají také věk, složení domácnosti či místo, kde lidé žijí. Zatímco mladší generace častěji bydlí v nájmu, starší lidé a rodiny s dětmi obvykle vlastní více druhů majetku.

Průzkum ukázal, že osobní automobil vlastní 77 % respondentů, rodinný dům v osobním vlastnictví 46 %, byt 38 % a chatu či chalupu 16 %. Dopravní prostředky mají nejčastěji vícečlenné domácnosti a lidé žijící v menších obcích do pěti tisíc obyvatel, kde je vlastní automobil často nezbytností.

Ukazuje se také, že domácnosti s vyššími příjmy nejenže vlastní více majetku, ale také se častěji spoléhají na pojištění. Platí to zejména pro respondenty žijící v rodinných domech – ti se podle průzkumu výrazně více pojišťují nejen proti rizikům spojeným s majetkem, ale i obecně proti dalším životním událostem.

„Lidé s vyšším příjmem mají obvykle širší spektrum majetku, a tím i vyšší potřebu ochrany. Pro ně je proto pojištění nástrojem, jak snížit riziko finančních ztrát. Naopak domácnosti s nižšími příjmy častěji uvádějí, že se na pojištění nespoléhají, což může být dáno i tím, že jsou pro ně náklady na pojištění příliš vysoké,“ vysvětluje Petr Gajdušek z agentury STEM/MARK.

Respondentům s příjmy nad 50 tis. Kč pojištění alespoň někdy pomohlo (78 % z nich). Dotázaní s příjmy do 20 tis. Kč častěji neřešili žádnou událost, kde by ho potřebovali (38 % z nich oproti 28 % v celé populaci).

Jak přístup k riziku souvisí s životní zkušeností?

V průzkumu se ukázalo, že lidé, kteří se považují za opatrné (28 %), častěji vnímají, že je negativní události potkávají opakovaně. Ti, kteří rizika spíše ignorují (5 %) nebo je podceňují, naopak mají pocit, že se jim podobné situace stávají jen výjimečně nebo vůbec. Lidé s racionálním přístupem (56 %) míru prevence přizpůsobují míře rizik. Bezstarostní respondenti (11 %) nebezpečí moc neřeší a spoléhají se na životní štěstí.

Mladí lidé do 25 let se často s pojistnými událostmi ještě osobně nesetkali (50 % z nich).

Co vzbuzuje největší obavy?

Zdraví je pro Čechy dlouhodobě nejcennější hodnotou a jeho ohrožení vnímají jako vážné riziko, které by výrazně ovlivnilo jejich život (61 %). Nejvíce se obávají vážné nemoci s následky, následované úrazem. Ztrátu bydlení naopak nejvíce jako hrozbu vnímají lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Téměř polovina (47 %) lidí uvádí, že jejich život by výrazně ovlivnilo ohrožení jejich duševního zdraví.

Za nejméně nebezpečnou událost považují respondenti vykradení auta, v otázce napadení soukromí přes internet panuje také spíše nižší míra obav.

Ženy hodnotí možné dopady událostí na svůj život výrazně citlivěji než muži. Zároveň se ukázalo, že mladí lidé se prevencí rizik zabývají více než starší generace.

Úrazy, dopravní nehody, vykradení auta nebo vážná nemoc s následky se významně častěji stávají mužům. Jsou události, kterých se obávají typicky starší lidé a důchodci (vážná nemoc) a naopak jsou události, kterých se obávají spíše lidé nižšího až středního věku (ztráta zaměstnání, škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí).

U položek týkajících se auta, majetku nebo cestování platí, že čím větší příjem dotázaní mají, tím častěji podnikají kroky, aby uvedeným rizikům předcházeli.

Jak se liší pocit bezpečí na různých místech v ČR?

Index bezpečí ukázal, že vnímání ochrany před negativními životními událostmi se napříč Českou republikou značně liší. Nejvyšší pocit bezpečí mají obyvatelé Královehradeckého kraje, kde Index dosáhl hodnoty 58,0 bodu. Lépe se v tomto ohledu cítí také obyvatelé Prahy (56,1) a Pardubického kraje (55,1). Naopak nejnižší míru bezpečí vnímají lidé v Plzeňském kraji (50,1) a Středočeském kraji (51,3).

Z hlediska obav se napříč regiony nejčastěji opakuje strach z vážného ohrožení či poškození zdraví, finanční újmy či ztráty příjmu.

Kterému pojištění lidé nejvíce důvěřují?

Češi nejčastěji důvěřují cestovnímu pojištění (39 %), pojištění odpovědnosti (37 %) a pojistným produktům spojeným s případnou dopravní nehodou (36 %). Naopak nejnižší míru důvěry mají v pojištění vážné nemoci s následky (27 %), ztráty zaměstnání (27 %) nebo zcizení peněz přes internet (28 %).

Přestože obavy i pojištění samotné zůstávají meziročně podobné, průzkum ukazuje, že role pojištění v životech Čechů zůstává klíčová – a to zejména u majetku, zdraví a finanční stability.

„Vidíme, že lidé vnímají pojištění jako oporu v nejistých časech, a to zejména v situacích, které mohou zásadně ovlivnit jejich život – ať už jde o zdraví, bydlení nebo finanční jistoty. Naším cílem je být spolehlivým partnerem, který jim pomůže připravit se na rizika a cítit se bezpečněji,“ uvádí Jiří Střelický.

Shrnutí

Výsledky třetího ročníku Indexu bezpečí ukazují, že Češi zůstávají obezřetní a k rizikům přistupují s rozvahou a pocit bezpečí silně ovlivňuje výše příjmu, vzdělání, region, ve kterém lidé žijí, a také vlastnictví majetku. V indexu bezpečnosti jsou Češi na hodnotě 53,7 ze 100.

Pojištění hraje v životech Čechů klíčovou roli – sedm z deseti respondentů spoléhá, že jim v těžkých chvílích pomůže. A přestože se situace oproti loňsku výrazně nezměnila, výsledky potvrzují, že prevence a správné pojištění jsou pro posílení pocitu bezpečí zásadní. ČSOB Pojišťovna proto chce i nadále nabízet řešení, která lidem pomohou chránit to nejcennější – zdraví, majetek a finanční stabilitu – a podpořit je v tom, aby se cítili jistěji v každodenním životě.

Podobné články

Životní pojištění

Životní pojištění: Kdy pomáhá a pro koho se hodí?

Vážná nemoc, úraz, dlouhodobá pracovní neschopnost nebo invalidita jsou náročné pro psychiku a mezilidské vztahy a představují i zvýšenou finanční zátěž. Abyste lépe zvládli situace, které byste si nevybrali a možná s nimi ani nepočítáte, je dobré vědět, co je životní pojištění a jak ho můžete využít.

Ing. Jakub Perník

13. 10. 2025 | 10 min čtení

Přečíst článek

Obecné