Rozhodli jste se zvýšit svou výkonnost pomocí intervalů? Dobře děláte, intervaly jsou bezpochyby jednou z nejefektivnějších tréninkových metod. Než je však začnete běhat, je dobré si ujasnit, kde chcete získanou výkonnost uplatnit. Chcete si zlepšit osobák na pětku nebo na desítku? Jste výkonnostní běžec a chcete si zaběhnout maratonský osobák? Je vaším cílem ultra a chcete zvýšit své šance na dobré umístění?

K intervalům můžete přistoupit dvěma způsoby. Pro běžce, kteří mají závodní zkušenosti a chtějí si zlepšit osobák, má smysl běhat intervaly přesně určeným tempem, které odráží jejich tempo na trati, na níž se hodlají zlepšit. Kniha bratrů Hansonových obsahuje dokonce tabulky s přesnými časy pro jednotlivé intervaly pro cílový maratonský čas. Běhat intervaly rychleji, než odpovídajícím tempem je spíše na škodu.

Pro ultraběžce, kteří běhají v horách, však trénink speciálního tempa nedává smysl. Jejich cílem je pouze zvýšení výkonnosti, takže jim stačí běhat intervaly tak rychle, jak jen lze, s tím, že musí vydržet celou tréninkovou jednotku a neodpadnout při sedmém intervalu z deseti plánovaných. Takže i tady to chce odhad vlastních možností. Na druhou stranu, pokud takový ultraběžec rve svůj interval do kopce (kopec šetří nohy a zároveň zvyšuje zátěž) a na konci únavou a vyčerpáním zpomaluje, nic se neděje, jeho cílem je jen dát tělu silný podnět. To je hlavní rozdíl oproti intervalům běhaných s cílem zlepšit se na kratší trati. Pilujete-li tempo na desítku a v závěru každého intervalu vytuhnete, nenaučíte se běžet v daném tempu lehce a ekonomicky, byť se vaše kondice zlepší.