Dar nedar

Dar nedar

Pokud již nějaký čas běháte a baví vás to tak, že o tom občas mluvíte, může se stát, že při příležitosti vašich narozenin vám kolegové v práci v dobré víře nadělí startovné na půlmaraton nebo rovnou maraton. Protože máte za sebou pár delších výběhů, je vám jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. V zásadě máte dvě možnosti.

Jste-li pevně rozhodnutí si běhání užívat a nezpůsobovat si zbytečné utrpení, bude třeba se startovného nějak nenápadně zbavit. Určitě je obtížné říci dárcům, že se vám do toho nechce a raději běháte v přírodě než v centru města v chumlu tisíců běžců. S velkou pravděpodobností jsou to neběžci a budete za sraba. Lepší je předstírat zranění nebo nemoc, případně, je-li vám i tato drobná lež proti mysli, je třeba při přebírání daru pohotově reagovat ve smyslu „díky moc, ale mám takový pocit, že zrovna v tom termínu letíme celá rodina na Kanárské ostrovy“ a pak urychleně zakoupit letenky.

Druhá možnost je vzít to jako výzvu a začít se připravovat. Zbývá-li do závodu měsíc, už toho moc nestihnete, ale máte-li času víc, je třeba se zamyslet nad strukturou tréninku. Velice důležité je začít intenzivně zpevňovat tělo. Záda, břicho, boky. Na YouTube naleznete mnoho různých cvičení – hledejte „cviky na zpevnění těla“, „zpevnění středu těla“ atd. Tyto cviky provádějte pokud možno každý den. Dále pak bude třeba postupně navyšovat počet naběhaných kilometrů. Počet však navyšujte pomalu, doporučuje se nepřidávat víc jak 10 % týdně (např. nyní naběháte 30 km, další týden zvýšíte dávku na 33 km atd.). Občas zařaďte delší běh (podle možností a zkušeností 15 – 30 km), kde si vše podstatné vyzkoušíte: jaké to je dlouho běžet, v jakých botách se mi nejlépe běží, jaké oblečení mne nedře, jaké občerstvení mi chutná a není mi po něm zle atd. Tyto poznatky zúročíte během závodu.

Snažte se také co nejvíce chodit pěšky a vůbec se držet co nejvíce ve vertikální poloze. Pokud máte dost času a nemáte postavu maratonce, zkuste mírně snížit svou váhu. Každý kilogram je znát na výkonu, navíc šetříte nohy. Mně samotnému pomáhá, když vypustím pečivo a sladkosti, přílohy nahradím zeleninou a pivo vínem.

Sežeňte si kvalitní boty. Ve specializovaných obchodech vám zjistí, jaká obuv je pro vás nejvhodnější. Jste-li začátečník nebo i mírně pokročilý, raději si nekupujte závodní boty, mají horší tlumení. Boty si nejprve prošlápněte a pak v nich odběhejte pár desítek kilometrů, aby vám při závodě dobře seděly.

Týden před závodem se již nesnažte dohnat to, co jste v tréninku nestihli, ať neběžíte závod z únavy. Přípravě na závod se podrobněji věnuje článek Závod. Na závěr dodávám, že zejména při dlouhých závodech je hlava stejně důležitá jako nohy, proto se alespoň den dva před závodem pokud možno vyhněte náročnější duševní práci.