Názory na protahování neboli strečink se různí. Jedna část sportovních odborníků strečink rozhodně doporučuje jako důležitý prvek rozcvičení i regenerace, druhá část zase varuje před nadměrným protažením svalů vedoucím ke zranění a doporučuje strečinku málo nebo dokonce žádný. Z osobní zkušenosti mohu říct, že záleží na situaci a citu pro tělo. Večer po tréninku cítím statické protažení jako velice příjemnou záležitost, po které se mi zlepší nálada a lépe se mi spí. Před závodem naopak volím dynamičtější rozcvičení, byť po rozklusání pár statických cviků také zařadím, ale opravdu jen lehce. Po rovinkách, kdy svaly získají správný tonus pro následující výkon, už je další protahování kontraproduktivní.

Jednou z metod strečinku je tzv. PNF metoda (Proprioceptive Neuromuscular Facilitation), vyvinutá v 50. letech minulého století a původně určená pro léčbu ochrnutí. V zásadě je to způsob, jak obejít receptory a překonat napínací reflex. Jde o třífázové cvičení. Nejprve napnete sval proti pevné překážce (10 - 30 vteřin), v další fázi sval uvolníte (2-3 vteřiny) a na závěr sval protáhnete (10 - 30 vteřin). Příklad: klekněte si na jedno koleno a druhou nohu natáhněte před sebe. V této poloze silně zatlačte patou natažené nohy do podložky a napětí udržujte po dobu přibližně 20 vteřin. Poté napětí uvolněte a pomalu se předkloňte k natažené noze tak, abyste na zadní straně stehna ucítili mírný tah (ne bolest!). V této poloze setrvejte dalších 20 vteřin.

Strečink je třeba provádět, jen když jsou svaly zahřáté. Opět opakuji: nikdy to nervěte přes bolest. Veškeré cviky by měly být příjemné. Soustřeďte se na protahovaný sval a své pocity. Pokud jste zkrácení a některé složitější pozice nezvládnete, netlačte na pilu a zvolte jiný způsob protažení daného svalu. Některé strečinkové sestavy mají přesné pořadí poloh, které ve výsledku vedou k dokonalému protažení celého těla. Zde mám zkušenost se Suzukiho strečinkem, který je však určen primárně pro karatisty. Některé polohy jsem proto úplně vynechával, pokoušet se například o tzv. provaz pro mne nemá smysl. Stačil mi výběr asi patnácti jednodušších poloh, které jsem cvičil v doporučeném pořadí, a to tak, jak mi mé zkrácené tělo dovolilo. Na závěr znovu a ještě jednou zdůrazňuji, že je třeba cvičit alespoň trochu zahřátý a cvičení by měly doprovázet pouze příjemné pocity, koneckonců cílem je uvolnit tréninkem zmožené a rozlámané tělo.