Pořád jsem někde četl nějaké průzkumy, že v horku roste agresivita. Já vám nevím, na mě přemíra sluníčka vždycky působí spíš sedativním způsobem. Jsem unavený, ospalý a většinou nemám chuť někde vyskakovat jako čert z krabičky. Ale řeknu vám, že na tom možná něco je. Tuhle si zase tak mírumilovně běžím, je asi 35° C ve stínu, čas od času okolo projede nějaký cyklista...

Když se na obzoru v protisměru zjevuje jakási postarší paní na svém postarším velocipédu. Vidíme se, odhaduji, na dobrých několik set metrů. Běžím si to způsobně, když vidím onu asi padesátiletou dobračku, jak bez zjevného důvodu přejíždí do protisměru, a tudíž si to šine přímo na mě. Asi úžeh, říkám si a jemně osobu upozorním na svou přítomnost.

Nic, za tmavými skly svých brýlí nepohne ani brvou. A nepohne ani řidítky. Jen své vrozené mrštnosti polního zajíce vděčím za to, že naše setkání neskončilo kolizí. Paní zachovává mlčení sfingy, nepohne ani tím nejmenším svalem, jen její nohy šlapou v nezměněném rytmu. Vůbec nedává najevo, že je přítomna v tomto časoprostoru. Síla sevření řidítek, pravidelné rytmické pohyby a rovnováha bez jediného malého zakolísání ale dávají tušit, že v jejím jednání byl nejspíš skrytý úmysl.

Aha, to je asi ta agresivita z vedra, o které teď tolik píší v novinách, říkám si a běžím dál za nepatrného pokrucování hlavou ze strany na stranu. Co si tím jako dáma chtěla dokázat? Komu tím prospěje?!

Měl bych teď závěrem na všechny takovou prosbu: Prosím vás, jestli vám vedra nedělají dobře, zůstaňte raději doma, zajděte si třeba do chladnějšího sklepa, zkuste si kupříkladu vyložit pasiáns... ale hlavně nelezte mezi lidi! Bude to tak pro všechny lepší. I pro ČSOB Pojišťovnu!