Zásady běžeckého tréninku pro začátečníky

Nový rok spojený se slunovratem s sebou od pradávna přináší možnost nového začátku, změny způsobu životu a vůbec šanci k nápravě našich nešvarů. Navíc po opulentních hostinách spojených se svátky pocítí řada lidí výčitky týkající se vlastního těla. Výčitky obvykle zmírní každoroční nákup permanentek do fitness center a posiloven. Tam jsou na lednový nával připraveni a stejně tak počítají s postupným opadnutím návštěv v průběhu dalších týdnů. Tak to chodí. Nebo to tak alespoň doposud chodilo. S pandemií a zavřenými posilovnami je však třeba najít jiný způsob, jak upokojit zjitřené svědomí.

Jít běhat se obvykle nabízí jako první možnost. Banální, levná, dostupná každému, ne úplně příjemná – je psí zima, tma už odpoledne, i přes den slunce vysvitne jen málokdy, park také obvykle není hned u domu. Běžecké boty tak často visí na hřebíku dřív, než se nepoužitá permanentka do posilovny octne v koši. Otázku „jak s běháním začít“ je tedy třeba mírně rozšířit na „jak s běháním začít a pak hned nepřestat.“

Pro začátek to chce dvě věci. Trpělivost a shovívavost k sobě. Mějte se rádi. Máte nadváhu? Nevadí, pár kilo navíc nemění nic na faktu, že vaše tělo je zrozeno k běhu. Možná teď sotva vylezete schody, přesto jste potenciálně nejvytrvalejším běhajícím tvorem na planetě. Usaina Bolta by předběhla i kráva na pastvě, ale závod na sto kilometrů s vámi po dvou letech tréninku by spolehlivě prohrála, pokud by při něm rovnou nezdechla. A opravdu moc nepřeháním.

Jste úplný začátečník? Obrňte se trpělivostí a začněte tak pomalu, jak jen dokážete. Když vás předhoní babička s chodítkem, usmějte se a ještě zvolněte. Proložte běh chůzí a pokud je zezačátku běh příliš náročný, jen rychle jděte. Máte-li možnost měřit si tep, držte jej na úrovni 180 mínus věk. Tzn. pokud je vám čtyřicet, tep nesmí přelézt přes 140 úderů za minutu. Kam můžete, tam choďte pěšky, je to od nynějška součást běžeckého tréninku. Běhejte, popř. kombinujte běh s chůzí či jen choďte minimálně čtyřikrát, ale nejlépe šestkrát do týdne alespoň 40 minut, ideálně hodinu. Budete se prudce zlepšovat, ale navzdory rostoucí výkonnosti se držte na uzdě. Musí to být pohoda. Navíc, pokud je vaším cílem i shodit nějaké to kilo, tuky se spalují právě při mírné aerobní námaze. Pokud vyrazíte jako splašení, zničíte se, tuky vůbec nepoužijete (jako palivo použijete pouze rychlé „cukry“) a příště se vám nebude do tréninku chtít.

Zapomeňte na hesla jako „co bolí, to sílí“ nebo „když nemůžeš, přidej“. Jsou to nesmysly. Správným heslem pro začátečníka by mělo být „když můžeš, uber“ – prostě se snažte o co nejnižší intenzitu. Náročnost tréninku zvyšujte tím, že jej prodloužíte. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou – váš kardiovaskulární systém zesílí a jako palivo budete používat tuky, kterých se chcete zbavit. Ty se, jak už bylo řečeno, spalují zejména při nízkých intenzitách tréninku. Věřte, že právě tento opatrný přístup povede k růstu výkonnosti. Součástí tréninku by měla být radost z pohybu na čerstvém vzduchu a obecně příjemné pocity od začátku až do konce. Dostanete-li se minimálně čtyřikrát do týdne na hodinku ven, budete na jaře ve skvělé formě.