Stali jste se po počátečním nadšení zaťatým běžcem snažícím se neustále lámat své osobní rekordy, žijícím v odříkání a držícím v odříkání svou rodinu, hlídajícím si životosprávu, cpoucím se potravinovými doplňky a trávícím volný čas čtením recenzí na běžeckou obuv popř. knih Miloše Škorpila (nic proti němu), a to vše s jasným cílem, totiž aby ta desítka letos konečně byla pod čtyřicet? Tak jestliže vás taková řehole těší, je to v pořádku, ale pokud jste z toho všeho ve stresu, je nejspíš dobré si připomenout, že běháte pro své potěšení.

Navíc ne každý, kdo běhá, je běžecký nadšenec. Pro spoustu lidí je to nejsnáze uskutečnitelná aktivita, která, byť je poněkud monotónní a otravná, je udrží ve formě. Nudu při samotném běhu pak řeší poslechem detektivek apod. Ale na tom není nic špatného. Proč si vlastně nejít zaběhat, aby nám lépe chutnalo pivo a nemuseli jsme trnout, že nám po něm naroste panděro?

Když se v roce 2016 rozšířil z Dánska po světě nový trend hygge, vyvolal všeobecné nadšení. Všichni chtěli být hygge. Bylo z toho spousta krásných fotek na Instagram. Jenže udržet si fotogenickou vánoční pohodu po celý rok začalo být poněkud stresující. A tak se rok nato objevil lagom, pro změnu ze Švédska. Lagom znamená přesné množství čehokoli, ani málo, ani moc. Jenže z prosté uměřenosti zase nekoukalo moc zábavy. Letos proto slaví úspěch finský trend kalsarikänni neboli päntsdrunk, v překladu popíjení ve spoďárech. Znamená to, že sedíte sami doma ve spodkách, popíjíte a třeba koukáte na televizi. Zdá se, že v Čechách tento trend už nějaké desetiletí vládne, takže nic nového pod sluncem. Oproti hygge nebo lagomu přináší nový trend skutečnou pohodu a relax, byť zdravotně je nejspíš diskutabilní.

Proč to píšu? Nechci vychvalovat válení se na gauči s pivem, protože k tomu není potřeba silné vůle a odhodlání. Každý ví, že je to snadno dosažitelná pohoda. Chci jen varovat před přílišným fanatismem, který může zapáleného běžce za nějaký čas dovést k vyhoření nebo zruinuje jeho vztahy a práci. Dát si po běhu pivko sice vaší formě dvakrát nepřispěje, zato míra radosti z běhu se patrně výrazně zvýší. A o radost z běhu přece primárně jde, ne? Pokud se tedy často svou ocelovou vůlí držíte mimo komfortní zónu, dopřejte si bez výčitek i nějaký čas v té komfortní.