Obrázek pozadí

ČSOB Pojišťovna bloguje

Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.

Mašíblové jako zdroj inspirace II.

Pokud jste nečetli první článek týkající se mašíblů a jejich rad, pak vězte, že mašíbl je akronym MAgor ŠÍlenec BLázen, a je to kategorie, kam kromě patologicky vyšinutých jedinců spadnou různé druhy snílků a vizionářů včetně těch, kteří na sobě vyzkoušeli nějaké extrémní cvičení, shodou okolností jej přežili, nabyli pocitu, že je to duchovně nebo fyzicky posunulo, a svou zkušenost nyní hlásají jako evangelium všem, kdo jsou ochotní naslouchat. Dostane-li se jim popularity, začnou pořádat čtrnáctidenní kurzy za deset tisíc dolarů, během nichž vás naučí dýchat a sedět na hromadě sněhu. Pokud kurz přežijete, jste na sebe hrdí a všem o svém hrdinském kousku vykládáte. Pokud to nepřežijete, máte prostě smůlu, vaši příbuzní navíc zjistí, že tato možnost byla výslovně uvedena v pravidlech kurzu a o nějakém odškodném si mohou nechat zdát. Přesto nebo právě proto tito mašíblové, kteří se svou nabídkou trefili do tajných tužeb v nadbytku žijící společnosti, nouzí o následovníky rozhodně netrpí.

Ale abych nebyl jen negativní, faktem je, že ač bohorovně ignorují vědecké metody včetně statistiky, někdy jim to vychází dost přesvědčivě. Živým (pokud přežil další pokus o rekord) příkladem je Holanďan Wim Hof, známý jako Iceman (jak to tak bývá, je to trochu samolibý guru s mesiášskými sklony), který pořádá své kurzy na polském úpatí Sněžky, kde jeho polorozpadlá usedlost rozhodně netrpí nedostatkem zájmu okolního světa. Jeho kurzy se, jednoduše řečeno, zabývají odolností vůči chladu, slibuje však také vyléčení nejrůznějších nemocí díky vědomému řízení imunitního systému. Sama metoda je poměrně jednoduchá, jedná se o dechová cvičení (podrobnosti snadno najdete např. na YouTube, popř. v knize „Co tě nezabije“ od Scotta Carneyho, jejíž mizerný překlad u nás vyšel – pokud tedy čtete anglicky, dejte originálu přednost, byť se tím připravíte o zábavné perly českého překladu, kde je např. slovo „biologist“ přeloženo jako „biologista“, o větné skladbě nemluvě).

Protože mne baví zkoušet na sobě různá cvičení, u nichž není riziko sebepoškození příliš velké, vrhnul jsem se na průzkum odolnosti vůči chladu. Začal jsem běhat bez trička, resp. tričko si sundávám v okamžiku, kdy vběhnu do přírody. Začal jsem s tím dříve, než jsem si přečetl knihu o Hofově metodě, protože jsem byl zvědav, zda se mi za velkých veder bude lépe běhat bez propoceného trička. Fungovalo to skvěle, pot mne chladil, nepotil jsem se tolik a každý, sebemenší závan větru měl osvěžující účinek. Pot navíc funguje jako ochrana proti spálení se a po hodinách běhání v poledním slunci jsem se pouze příjemně opálil. Pokračoval jsem tedy i v podzimním počasí. Zatím nejdrsnější běh bylo 12 km v sedmi stupních, za mírného mrholení, v mokrých prstových botách. Ale neměl jsem z toho ani rýmu (po doběhu jsem se ihned převlékl do suchého, to je ale základní poučka pro každého běžce: nepostávat po tréninku ve zpoceném oblečení, ale ihned se převléct), což mne přesvědčilo, že obavy z chladu jsou přehnané a podle všeho je horší strávit polovinu tréninku v propoceném oblečení než trénink odběhat do půl těla. V tuto chvíli hledám hranici, která mne přinutí triko obléct.

Slibovaným efektem běhání bez trika, resp. vystavení těla chladu, by měla být větší aktivita tzv. hnědého tuku, který má zprostředkovávat spalování tuku bílého. Kromě snazšího hubnutí byste se měli umět rychleji zahřát a tím pádem i lépe snášet chlad obecně. Osobně se řídím tím, že dokud mám teplé ruce, je všechno v pořádku – pokud mi začnou ruce vychládat, je to znamení, že tělo soustřeďuje teplo v centru na úkor končetin. Ale to je mé subjektivní měřítko, snažím se být opatrný. Kromě větší odolnosti je běh do půl těla v chladném (ale i horkém) počasí zajímavým zážitkem – počasí cítíte jednoduše přímo na vlastní kůži.

Nikomu však neradím, aby začal rovnou v chladném počasí – postupný přechod od teplého počasí ke studenějšímu, doprovázený dalším otužováním (musím dodat, že dlouhá léta zakončuji každé sprchování ledovou sprchou), bude jistě bezpečnější. Výborná je samozřejmě také sauna. Dále pak, pokud vyběhnete, aniž byste např. dvě hodiny před tréninkem jedli, bude vám pravděpodobně mnohem větší zima. Na závěr jako vždy doplňuji: řiďte se zdravým rozumem, výše uvedené cvičení by vám mělo přinášet radost a sebepoznání, ne utrpení.