Obrázek pozadí

ČSOB Pojišťovna bloguje

Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.

Nastává doba temna. Vy ale buďte baterkou! aneb Všichni jsou blázni, jenom vy jste baterka!

„Tak co, jak je?“ zeptá se kamarád, když do sebe v ranní mlze málem vrazíte na chodníku. „Ále, dneska se mi ještě neudělalo dobře,“ odpovídáte vy, zaboříte hlavu ještě víc do své tlusté černé mikiny s kapucí a opět si do uší nasazujete sluchátka s temným gothic-doom-metalovým albem. Je podzim. Z nebe padá déšť. Déšť a takové to svinstvo ze stromů, někdo tomu říká listí. Venku začíná mrznout a všechno je na pytel. Vaše firma nedosáhla na tučné dotace z EU, na šéfa si nevzpomněli s nejvyšším státním vyznamenáním, dovolená kompletně vyčerpaná už v polovině dubna... peklo! Přelom října a listopadu je ideální čas na to propadnout nějaké té podzimní depresi.  

Než ale začnete po parcích hledat silnou větev, která by vás unesla, nebo studovat jízdní řády, kdy tudy projíždí rychlík na Pardubice, věnujte jednu ze svých posledních myšlenek zralé úvaze. Američtí soudruzi vyzkoumali, že už 30 minut pohybu má stejný účinek jako perorálně podávaná antidepresiva. Takže vlastně můžete udělat něco pro svou fyzičku, a ještě navíc ušetřit! To se vyplatí víc než každotýdenní fronty v lídlu!  

Nevěřte ani, že někdo v nějaké zkumavce v zanedbané koupelně starého bytu kdesi na Žižkově uvaří pro vaši náladu něco lepšího než váš vlastní mozek. Na opiáty je tu odborník on! Nechce vám za to ani zničit kariéru a rodinu, nechce z vás za to udělat profesionálním zlodějem. Chce za to jen třicet minut pohybu.  

Vědečtí soudruzi dále vyzkoumali i to, že běh chrání naše mozkové buňky ‒ nezblbneme tak rychle. A taky nás ochrání před tím škodolibým Němcem, co nám doma schovává věci, Alzheimerem. A pokud jste vyloženě emo, jiné než černé věci byste na sebe nevzali a zápěstí vám zdobí mnohačetné stopy po žiletkách a jiných ostrých předmětech, mám i pro vás dobré zprávy. Na další skvělý aspekt běhu mě upozornil jeden kamarád-běžec-psychiatr. Jedna jeho pacientka se mu prý svěřila: „Já, když běhám, tak nemám potřebu ubližovat si jinak.“ 

Ne aby vás napadlo ubližovat si tím, že si dneska vůbec, ani trochu neublížíte. Utečte podzimním depresím. Anebo víte co? Utíkejte jim naproti. Ono to v konečném důsledku vyjde nastejno... ;-)