Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.
Jen si to představte. Po několikadenním balení na rodinnou dovolenou k moři jste zredukovali počet věcí tak, aby děti neměly tašky na klíně. Ba dokonce jste v přecpaném autě tajně našli skulinu pro pár běžeckých bot. Výborně. Je vám ale jasné, že tím jste trénink během dovolené zdaleka nevyřešili.
Tuhle se mi stala taková divná věc. Neběhal jsem. Za poslední dva týdny jsem stačil vyrazit jen jednou jedinkrát na zhruba šestikilometrový výběh do okolních lánů řepkových polí.
Nemohu říct, že bych byl běžcem s bůhvíjak skvělým stylem běhu. Nebudu zde proto psát nějaká obecná doporučení, jak si zlepšit běžecký styl, ale raději popíšu, jak jsem experimentoval ve snaze zlepšit ten svůj.
Britský novinář a spisovatel Adharanand Finn se vypravil do Keni, aby zjistil, v čem vězí ona téměř naprostá dominance keňských běžců na vytrvalostních tratích.
Pokud již nějaký čas běháte a baví vás to tak, že o tom občas mluvíte, může se stát, že při příležitosti vašich narozenin vám kolegové v práci v dobré víře nadělí startovné na půlmaraton nebo rovnou maraton. Protože máte za sebou pár delších výběhů, je vám jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. V zásadě máte dvě možnosti.
Lezli nám vytrvalcům pěkně na nervy. Svalnatí, opálení, povalující se na trávě vedle oválu, po kterém jsme, zpocení a unavení, donekonečna kroužili. Sprinteři.
Že to zní podivně? Možná ano, ale pojďme se na to podívat…
Můžete být sebevětší nadšenec s vůlí pevnou jako skála, stejně občas přijde den, kdy se vám běhat nechce. Sice víte, že jste si volný den naplánovali až na pozítří, ale dnes máte jednoduše všeho plné zuby a navíc je venku opravdu hnusné počasí. Nejlákavější by bylo natáhnout se na auč a aspoň na chvíli zavřít oči...
Běhat v lesích, po loukách nebo v horách asi nudí málokterého běžce. Jenže co když žijete ve velkém městě a můžete vyběhnout teprve večer po práci? Navíc nedaleký park není osvětlený nebo se v něm potulují podivní lidé? Nebo sice máte poblíž cyklistickou stezku, ale monotónní běh po rovině vás neskutečně otravuje? Pak je třeba popustit uzdu své fantazii a přizpůsobit trénink okolním podmínkám. Zjistíte, že svět je plný tréninkových pomůcek. Zde vám nabídnu několik tipů.
Spolu s jarem se pro některé běžce blíží i možnost splnit si více či méně rozumně stanovené cíle. Některé se týkají vzdálenosti, např. uběhnout půlmaraton nebo dokonce maraton, jiné zase času, např. zaběhnout desítku za nebo těsně pod čtyřicet minut. Tento článek se bude týkat druhé skupiny, která se zaměřuje na čas.