Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.
Jak dosahovat nejlepších výsledků na dlouhých tratích a neustále si zlepšovat osobní rekordy? Takové otázky si kladou běžci jistě už od dob dávného Feidippida. V dnešní době do věci stále více mluví věda. Díky ní dokážeme ještě lépe a ještě efektivněji trénovat, stravovat se, dodržovat pitný režim a rovnovážnou hladinu minerálů v těle, ale třeba i lépe regenerovat.
Existují běžecké závody, které jsou výjimečné. A mezi těmi výjimečnými závody trčí jako péro z gauče – Barkley Marathons. První ročník se konal v roce 1986 a od té doby tento závod dokončilo pouze 15 běžců. Každý rok je závod těžší než ten předcházející.
Kdysi dávno jsem si myslel, že běh je nekontaktní sport. Když někdo touží po vřelém lidském kontaktu, jde dělat třeba karate nebo akrobatický rock and roll, ne? Doba jde ale stále dál a stále dál, ty tam jsou časy, kdy se třeba i lední hokej hrál bez chráničů a plexiskel.
Fascinují vás dlouhé běhy, trvající mnoho hodin, při kterých si sáhnete až na samé dno své vytrvalosti a vůle? Pak vězte, že i když budete skvěle připraveni, bude to „krev, pot a slzy.“ Na následujících řádcích se dozvíte, že ani ti nejlepší nemají svá vítězství zadarmo.
Často se stává, že mi někdo klade otázku „Jaké boty jsou na běhání nejlepší?“ a čeká jasnou a stručnou odpověď. A ještě častěji se stává, že se jí ode mne nedočká.
Pokud již nějakou dobu běháte, asi jste narazili na pojem VO2 max. Pokud nevíte, co přesně uvedený výraz znamená a jak ovlivňuje vaší výkonnost, čtěte dál. Z výrazu samotného je zřejmé, že nějak souvisí s maximální spotřebou kyslíku. A protože se VO2 max měří, měla by nějak odrážet vytrvalostní schopnosti daného běžce. Ale jak?
Představte si, že jste na dovolené nebo na služební cestě a ocitnete se v neznámém městě, kde vám mapa naznačuje, že na běh to tady moc není, kolem jsou samé rušné ulice nebo depresívní bludiště předměstského industriálu. Věci na běhání máte v kufru a cítíte, že by bylo fajn si trochu protáhnout tělo. Jak to vyřešit? Jděte běhat rovinky. Jsou jednoduchým řešením nejen v případě, že místo k běhu neláká, ale i v případě nedostatku času, kdy se vám zdá, že ani nestojí za to vybíhat, třebaže chuť by byla.
To je otázka, kterou si asi skoro nikdo neklade hned na začátku. Američtí vědci dodnes nevyzkoumali, jestli je to úplně chyba. Když jsem třeba s běháním začínal kdysi já, nebylo to zase až tak moc uvědomělé rozhodnutí. Prostě mě bavilo být venku a hýbat se u toho, protože když jsem se pak vrátil domů, měl jsem neodbytný pocit, že mi sice nic nebylo, ale udělalo se mi ještě lépe. No a když máte k dispozici velmi málo frekventovanou silničku vedoucí jihočeským lesem, případně přírodní cesty přímo v tom lese, nebudete se asi moc ptát proč a jak začít, ale jdete si prostě rovnou zaběhat.
Kdysi dávno jsem dostal takový malý dřevěný hrnek. Je to kuksa a pochází z Finska. Navíc je na ní technikou vypalování vyvedený krásný losos. Mám ten hrnek rád. Vyráběl ho ručně nějaký Kalevi Lehtonen. Tradiční laponská nádoba je z jednoho kusu břízy.
Překážkové běhy začaly být poslední dobou populární a není divu. Na rozdíl od prostého běhu nabízejí ještě možnost překonávat nejrůznější překážky, nezřídka spojené s plazením se bahnem a broděním studenou vodou, a porce získaných endorfinů je tak výrazně vyšší. Mnohým účastníkům těchto závodů však přestává stačit medaile za dokončení a mají větší ambice. S nimi jde ruku v ruce otázka, jak na takový závod trénovat. Víc běhat? Víc posilovat? Je důležitější síla nebo vytrvalost?
