Poradíme vám, co a jak se vám vyplatí pojistit a dozvíte se tu víc i o nás – lidech, kteří vás pojišťují.
Kdysi dávno jsem dostal takový malý dřevěný hrnek. Je to kuksa a pochází z Finska. Navíc je na ní technikou vypalování vyvedený krásný losos. Mám ten hrnek rád. Vyráběl ho ručně nějaký Kalevi Lehtonen. Tradiční laponská nádoba je z jednoho kusu břízy.
Překážkové běhy začaly být poslední dobou populární a není divu. Na rozdíl od prostého běhu nabízejí ještě možnost překonávat nejrůznější překážky, nezřídka spojené s plazením se bahnem a broděním studenou vodou, a porce získaných endorfinů je tak výrazně vyšší. Mnohým účastníkům těchto závodů však přestává stačit medaile za dokončení a mají větší ambice. S nimi jde ruku v ruce otázka, jak na takový závod trénovat. Víc běhat? Víc posilovat? Je důležitější síla nebo vytrvalost?
Je doba jarních prázdnin, kdy si rodiče berou dovolenou a vyráží s ratolestmi do svých oblíbených hor, letos mimořádně hojně zasypaných sněhem. Jezdíme každý rok s manželkou a dvěma syny do krkonošské roubenky našich kamarádů, kde není koupelna a vlastně ani umyvadlo (voda je přivedena trubkou ze studánky), záchod je chemický a čůrat je třeba do kyblíku (oboje se pak vynáší na kompost), což vyvolává u dospělých pocit větší autenticity a u dětí radost, že se za ten týden jen dvakrát umyjí (v lavoru ve vodě ohřáté na kamnech).
Nic se nemá přehánět, říkávaly naše babičky. Já vám ale pravím: Extremujte! Běhejte nejen, dokud můžete, ale jděte ještě dál, běhejte, i když už nemůžete. Zrovna tuhle jsem si při jednom tréninku uvědomil, jak je to důležité. Doslova a do písmene zabíhat až do extrémů, do míst a končin, kde jsme ještě nikdy nebyli.
Již nějaký čas trénujete, cítíte, že vaše výkonnost roste a dostali jste chuť změřit síly s jinými běžci na závodech? Pokud chcete podat dobrý výkon, je dobré dodržet pár základních pravidel. Raději předesílám, že píši pouze z vlastní zkušenosti, protože naladění na závod se u každého trenéra do jisté míry liší a není to tedy univerzální návod. Ve hře je mnoho faktorů - délka závodu, vaše výkonnost, věk atd. Přesto se pokusím něco obecného načrtnout.
Nedávno jsem poslouchal rozhovor s výborným veteránským vytrvalcem Milošem Smrčkou a v jednom momentu tam povídá, že minimalistické boty jsou jen taková móda, která zase přejde. Je vidět, že mu tento trend není příliš po chuti. Ostatně, i např. Radek Brunner, náš nejlepší ultramaratonec, se nechal slyšet, že prstovým botám od Vibramu také na chvíli propadl, pak si na něco šlápl a teď mu již jen leží ve skříni.
Keňští běžci a běžkyně již třicet let dominují vytrvaleckým tratím. Běžci z ostatních zemí si lámou hlavu, v čem jejich úspěch vězí. Často se jednoduše sbalí a vyrazí trénovat do světově známého keňského běžeckého střediska Iten. Kanadský maratonec Reid Coolsaet (maraton za 2:11:23) shrnuje v obecnosti, v čem že se domnívá vidět základy keňské běžecké nadvlády.
Když se tak procházím, lépe řečeno probíhám po našem městě pozdě večer, je všude klid. Přítmí halí do chlácholivého hávu nepříliš dobré viditelnosti mnoho aut. Plechové příšery obestupují domy a chodníky jako němí, ale nekompromisní strážci čehosi. Často nedají člověku mezi sebou ani proběhnout. Jsou všude a najdete opravdu jen velmi málo míst, kam se nedostanou.
Emila Zátopka není třeba dlouze představovat. Všichni jej podle jména známe a mnozí by si dokázali vzpomenout na nějakou historku spojenou s jeho jménem, od běhání v kanadách po trénink s manželkou Danou na zádech.